ZAMĚŘENO NA POVĚRY O VÍNĚ

18.1.2019

Nedávno jsem opět slyšel pár zaručených pravd od zapálených milovníků vína. Proto jsem se rozhodl si na pověry o víně posvítit.

Zaměřeno na pověry ve světě vína -1díl OceněnáVína-CZ

Červené se podává při pokojové teplotě

První z omylů se týká teploty podávání červeného vína. Asi už jste někde slyšeli, že se červené podává při pokojové teplotě. V tvrzení je jen malý háček. A to ten, že nemluvíme o pokojové teplotě našeho vytopeného bytu, ale o teplotě hradní místnosti, mezi 16-18 °C. Pokud je červené víno servírováno teplé, výrazněji z něj vystupuje alkohol, který může přebít jinak příjemné aroma vína. Přečtete si více o tom, jaká je správá teplota při podávání různých vín.

Lžička udrží bublinky na uzdě

Velmi rozšířená je i domněnka, že bublinky v otevřeném šumivém víně udrží na uzdě lžička zasunutá do hrdla lahve. S jistotou vám mohu potvrdit, že i kdyby byla lžička stříbrná, tak se jí to nepovede. Jediný jednoduchý a funkční uzávěr je zátka se 2 pacičkami, které se zaklapnou pod hrdo lahve. Bublinky tak přežijí ještě 1-2 dny od otevření.

Všem červeným vínům pomůže archivace

Další z mýtů je, že všem červeným vínům pomůže archivace, jelikož zjemní drsné třísloviny ve víně. Takže když je teď nepitelné, za pár let to bude božská mana. Ano, určitě to platí u většiny špičkových vín. U běžných vín to tak jisté není. Pokud jsou hrozny na výrobu vína sklizené nevyzrálé, poznáte to tak, že má svíravé taniny a bylinkové, „zelené“ tóny na nose i v chuti. Pak vám nepomůže ani 20 let archivace. Obecně menší potenciál archivace mají i běžná vína, vyráběná v nerezových tancích bez kontaktu s dubovým sudem a základní vína řekněme do dvou set korun, která jsou produkována spíše pro okamžitou spotřebu.

Zaměřeno na pověry ve světě vína -2díl OceněnáVína-CZ

Šroubovací uzávěr je pro nekvalitní vína

Často se setkávám s názorem, že vína se šroubovacím uzávěrem jsou obecně méně kvalitní než vína s korkem. Není tomu tak. Zásluhu za rozšíření šroubovacích uzávěrů u kvalitních vín mají především novozélandské Sauvignony. Vinaři z Nového Zélandu totiž chtěli i u svých top vín zachovat co nejdéle jejich pověstnou svěžest a expresivní aroma. Šroubovací uzávěry tak pro ně představovaly jasnou volbu a používají je bezmála už 20 let. Poté se rychle rozšířily do Austrálie, kde je najdete i na vínech červených, klidně za tisíc korun. A poslední dobou si šroubovací uzávěry oblíbili i evropští vinaři. Setkáme se s nimi především u svěžích Ryzlinků z Německa a rakouských Veltlínů, a to od základních vín až po vína s cenovkou často přesahující i 500 korun. Nemusíte se bát ani 3-5leté archivace. Vína se šroubovacím uzávěrem budou zrát oproti vínům s korkem sice pomaleji, protože na vývoj vína v lahvi působí primárně čas, vzduch jen minimálně, ale díky tomu si zachovají delší dobu svůj ovocný charakter, expresivnost a svěžest. U vín určených na delší archivaci bude samozřejmě hlavní roli stále hrát klasický přírodní korek.

Morava nemá dobrá červená

Rád bych dnes také vyvrátil názor, že Morava nemá dobrá červená vína. Moravští vinaři dlouhodobě dokazují, že umí vyrobit skvělá červená a každý rok se lepší. Pomáhá jim také teplejší počasí. Jediný problém je většinou poměr cena vs. kvalita. Bohužel, dle mého názoru, zatím stále platí, že když je moravské červené dobré, je taky poměrně drahé. Ale každopádně doporučuji vyzkoušet třeba špičkový Pinot Noir od vinařství Stapleton-Springer nebo od Petra Kočaříka. Na příjemnou kvalitu červených dosahuje vinařství Botur, Čech nebo Moravíno Valtice a určitě najdete i mnohá další. Osobně preferuji odrůdy Pinot Noir, Frankovku, André, Zweigeltrebe, které na Moravu, podle mého názoru, patří a sedí jí více než mezinárodní odrůdy Merlot a Cabernet Sauvignon.

Dolévat víno je neslušné

Víno by se mělo nalévat maximálně do 1/3 objemu sklenice. Je to považováno za neslušné, a navíc by mohla přeplněná sklenice vína začít brzy oxidovat a tím ztrácet svůj potenciál. Při přeplnění sklenice se z vína v případě šumivých a perlivých vín mohou zbytečně vytratit bublinky a víno tak může ztratit na šarmu. Je proto vždy lepší nalévat méně a případně požádat o další skleničku. V rámci skutečně plného požitku z kvalitního vína bychom víno dolévat neměli, ale v rámci etikety stolování se běžně dělají výjimky. Víno doléváme, pokud sklenice hosta je už téměř prázdná, dolévání vína je vždy lepší než nechat hosta s prázdnou sklenicí. Kdysi platilo pravidlo, že červené víno se nedolévá. To však už není pravda a je možné dolévat červené, záleží ale na teplotě vychlazeného vína a na teplotě vína ve sklenici. Neměli bychom míchat vína, která mají rozdílné teploty.