ČESKÉ A MORAVSKÉ VINAŘSKÉ OBLASTI

Víno z České republiky není jen moravské. České a moravské vinařské oblasti jsou jedinečnými regiony, kde se spojuje bohatá tradice pěstování révy vinné s moderními postupy vinařství. Od severních Čech až po jižní Moravu - každá oblast nabízí jedinečný charakter vín, která si získávají stále větší oblibu jak u nás, tak v zahraničí. Poznejte pestrý svět českého a moravského vinařství a ochutnejte to nejlepší z domácích vinic.

Obsah:

• Vinařská oblast Morava:

• Znojemská podoblast

• Mikulovská podoblast

• Velkopavlovická podoblast

• Slovácká podoblast

• Vinařská oblast Čechy:

• Litoměřická podoblast

• Mělnická podoblast

• Jak porozumět etiketě českého vína?

Vinařská oblast Morava

Vinařská oblast s jedinečnými přírodními podmínkami, která dává vzniknout unikátním vínům. Moravská vinařství mají výborné předpoklady pro výrobu bílých vín se širokou paletou vůní a chutí, která jsou často doplněna o svěží kyselinky, naopak vína červená mají spíše tvrdší chuťový projev.

Vinařská oblast Morava zahrnuje přibližně 96% plochy vinic v celé České republice, zbylá procenta jsou vinařské oblasti Čechy. 

Morava se dělí na 4 vinařské podoblasti: Znojemská, Mikulovská, Velkopavlovická a Slovácká, dohromady zahrnuje 312 vinařských obcí a 1 126 viničních tratí. Dohromady se jedná o 15 tisíc hektarů vinic, celková rozloha oblasti je přes 17 tisíc hektarů.

Jižní Morava je nejstarším vinohradnickým územím u nás, už v době říše římské se v oblasti pod Pálavou pravděpodobně pěstovala réva. V raném středověku se pak rozvoj vinohradnictví děje v klášteře Louka u Znojma, kde řády cisterciáků a premonstrátů pěstovaly víno pro církevní účely. Na tuto tradici navázal Karel IV., který dovezl sazenice révy z oblasti Bourgogne a přivedl francouzské vinaře, kteří učili, jak vůbec místní révu pěstovat.

V roce 1995 dochází k uplatnění vinařského zákona, probíhá rozvoj moderních technologií, obnova vinohradů a přichází vinohradnictví takové, jaké ho známe dnes.

Moravská jedinečnost spočívá v malých rodinných vinařstvích, která ctí tradice, respektují místní terroir viničních tratí a jsou nadšení pro to, co dělají.

Znojemská podoblast

Nejzápadnější moravská vinařská podoblast - Znojemská má doslova ideální přírodní a klimatické podmínky. Je chráněná Českomoravskou vrchovinou a čerpá i z řeky Dyje. Na výběžcích vrchoviny, hlavně v severní části podoblasti vznikly kamenité půdy - tam se skvěle daří Ryzlinku rýnskému a Veltlínskému zelenému. Pro okolí Dolních Kounic je pak typické pěstování červených odrůd, hlavně Frankovky. Díky střídání slunečných dnů a chladnějších nocí hrozny sice zrají pomaleji, ale zato si uchovávají aroma a dosahují skvělé kvality. Pro Znojemsko je typické pěstování bílých aromatických vín, jako je Veltlínské zelené, které je hlavní pěstovanou odrůdou, daří se tam i odrůdám Müller Thurgau, Sauvignon, Ryzlink rýnský nebo Pálava. Skvělé kvality dosahuje ale i Rulandské bílé, Rulandské šedé a Rulandské modré.

Mikulovská podoblast

Dominantou Mikulovské podoblasti jsou Pavlovské vrchy - hovorově se jim říká Pálava. Jedná se o vápencové pohoří Mikulovské vrchoviny, na úbočích skal a v okolí jsou rozšířené vápenité jíly a písky, z takto stavěných půd čerpá réva spoustu charakteristických vlastností - aroma, výraznou kořenitost i mineralitu. Skvěle se tady daří bílým vínům jako Rulandskému bílému a Chardonnay. V hlinitějších půdách vzniká zase vynikající Veltlínské zelené. V Mikulovské vinařské podoblasti ale objevíte i skvělý Müller Thurgau, hlavně na Valticku pak Neuburské a Sylvánské zelené. Severně od Pálavy v okolí obcí Strachotín, Pouzdřany a Popice se daří Ryzlinku rýnskému, Tramínu a samozřejmě Pálavě. Mikulovská vinařská podoblast je známé centrum českého vinařství - kromě Mikulova pod tuto oblast spadají i Valtice. Ve sklepeních Valtického zámku se nachází celoročně otevřená degustační expozice Národní soutěže vín Salon vín České republiky.

Velkopavlovická podoblast

Velkopavlovická podoblast je srdcem a centrem výroby červených vín na Moravě. Daří se jim tady díky vápenitým jílům a pískovci. Viniční tratě se táhnou od Hustopečí, přes Starovičky, Velké Pavlovice, Bořetice, Vrbici a Kobylí až do Velkých Bílovic, po kterých je oblast pojmenovaná. V severní části kolem Hrušovan a Žabčic se na písčitých půdách zase daří bílým odrůdám jako Veltlínskému zelenému, Rulandskému šedému a především aromatickým odrůdám, jako je Tramín červený, Pálava, Muškát moravský a Müller Thurgau. Hlavní osa viničních tratí je kolem dálnice Brno - Břeclav, napravo od ní se pěstují hlavně burgundské odrůdy na svazích Velkých Němčic. Na jihu a jihozápadě v Zaječí, Přítlukách a Rakvicích najdete znamenité Veltlíny, Ryzlinky vlašské a Modrý Portugal. 

Slovácká podoblast

Slovácko leží na jihovýchodě Moravy, na úplném jihu se rozkládá Podluží a většina vinohradů se rozkládá podél řeky Moravy. Skvělé podmínky pro révu jsou na úbočích terénního zlomu nad říčkou Kyjovkou nebo na výše položených polohách s lehkou půdou. Kombinace nízké nadmořské výšky a půdy stupňuje intenzitu letních teplot, proto zde vznikají vína s výrazným odrůdovým charakterem - daří se tu hlavně Ryzlinku rýnskému, Rulandskému bílému a šedému, z červených odrůd pak Frankovce, Zweigeltrebe a v obci Moravská Nová Ves vyšlechtěné odrůdě Cabernet Moravia. 

Severně nad Podlužím je členitý kopcovitý terén s výše položenými vinicemi, zde vznikají vína plná, ale se svěžím charakterem. Najdeme tam dvě významná vinařská centra - Mutěnice a Polešovice - tam byla vyšlechtěna naše nejrozšířenější domácí odrůda Muškát moravský. Další významné vinařské obce Slovácka jsou Hovorany, Čejč, Šardice a Terezín, Ždánice, Archlebov a Žarošice.

Východ tvoří předhůří Bílých Karpat, mnoho vinic je tu vysázeno na těžkých půdách z původních jílů. Tyto půdy dobře udržují vláhu, réva na nich čerpá výživu i v suchých létech, což dodává vínům vyšší extraktivnost a plnost chuti, vzniká tady skvělé Sylvánské zelené. Tam, kde je půda kamenitá, se pěstují vína z Ryzlinku rýnského. V Blatnici pod sv. Antonínkem vzniklo spojením odrůd Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a Sylvánské zelené známkové víno s názvem Blatnický roháč. 

Vinařská oblast Čechy

Vinařská oblast Čechy čítá celkem 75 vinařských obcí, 171 viničních tratí a 185 pěstitelů. Oblast se dělí do dvou podoblastí – Mělnické a Litoměřické. Dohromady se jedná o 697 hektarů vinohradů ležících v obou podoblastech. Území této vinařské oblasti není souvislé, ale skládá se z jednotlivých příhodných lokalit na chráněných jižních svazích v nižší nadmořské výšce, které se rozprostírají kolem toků řek Vltava, Labe, Berounka a Ohře.

Litoměřická podoblast

Ve středověku byly Litoměřice hned po Praze druhým největším vinařským městem v Čechách. Litoměřické vinice tvoří výborná bílá vína z Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého i šedého a z vinic pod Lovošem je to Müller Thurgau. Půda je čedičová, na nižších svazích vápenitá. Na mosteckých vinicích najdeme bílé odrůdy Ryzlink rýnský, Rulandské šedé, Müller Thurgau a z červených Rulandské modré, Svatovavřinecké a Zweigeltrebe.

Mělnická podoblast

Do Mělnické podoblasti patří vinice Mělnicka, Roudnicka, Prahy i Čáslavska. Většinou se jedná o půdy s vápenitým podložím nebo štěrkopískovým náplavem. Půdy jsou lehčí, a poskytují perfektní podmínky pro pěstování červených odrůd. Už od středověku se tak oblast soustředí hlavně na Rulandské modré, později pak přibyl Modrý Portugal a Svatovavřinecké. Na těžkých jílovitých půdách se tu ale daří i Sylvánskému zelenému - v Praze se ho dochovalo několik vinic, například v Troji. Dnes tvoří velkou část vinic i Müller Thurgau. 

Jak porozumět etiketě českého vína?

Přestože je etiketa v češtině, a měli bychom jí tedy rozumět, můžete se na lahvi vína setkat s pojmy, které nejsou tak úplně jednoznačné. Pojďme se podívat, co se můžete na českých a moravských vínech dočíst.

• Zemské víno – geografického označení, které může a nemusí být uvedeno na etiketě (české zemské víno, moravské zemské víno), může být označeno odrůdou, ročníkem a názvem obce, odkud pochází.
• Víno jakostní – je víno, jehož původ a kvalita byla ověřena státním orgánem (SZPI). Hrozny pochází pouze z vinic vhodných pro získávání jakostního vína. Na etiketě můžete kromě označení odrůdy a oblasti najít i název podoblasti, vinařské obce a viniční trati.
• Víno s přívlastkem – pro výrobu i značení vína platí stejné podmínky jako u jakostního vína. Mezi základní požadavky patří stanovená cukernatost hroznů a absence dodatečných přísad, například sladidel. Na víno lze použít hrozny z maximálně tří různých odrůd. Tato kategorie se dále dělí na vína kabinetní, pozdní sběr, výběr hroznů, výběr z bobulí, výběr z cibéb, ledové víno a slámové víno.
• přívlastek KABINETNÍ = jsou lehčího charakteru, jde spíše o vína suchá, méně často polosuchá, jež jsou velmi svěží a příjemná k běžnému popíjení nebo k jídlu.
• přívlastek POZDNÍ SBĚR = v České republice se určují na základě cukernatosti, která vyjadřuje obsah cukru v bobulích vinné révy v momentě, kdy je sklizena. Pozdní sběr je navíc jakostní víno s přívlastkem neboli přívlastkové víno, což je v ČR nejvyšší kategorie vín. Hrozny Pozdního sběru musí dosáhnout cukernatosti alespoň 21 °NM. Vína se tudíž vyrábí z dobře vyzrálých hroznů. Mají intenzivní chuť a vůni s tóny ovoce a kořenitosti.
• přívlastek VÝBĚR Z HROZNŮ = Hrozny této podtřídy musí dosáhnout cukernatosti alespoň 24 °NM, vína tak mají vyšší obsah cukru a alkoholu. Jde o plná, extraktivní vína.
• přívlastek VÝBĚR Z BOBULÍ = výjimečná a vyzrálá vína určená k archivaci. Hrozny Výběru z bobulí musí dosáhnout cukernatosti alespoň 27 °NM a jejich sklizeň musí proběhnout ručně. Vína této kategorie reprezentují nejvyšší přirozenou zralost, jaké lze dosáhnout. Vzhledem k vysoké kvalitě tato kategorie netvoří součást běžného stolování, ale otevírá se spíše při zvláštních příležitostech.

Přeji Vám krásné zážitky nejen s českými a moravskými víny.

Barbora Škampová

Vláďa Vaněk, head sommelier & zakladatel OceněnáVína.cz

Mohlo by vás také zajímat: 

OBJEVTE ITÁLII: PRŮVODCE PO NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ITALSKÝCH VINAŘSKÝCH OBLASTECH

OCHUTNEJTE FRANCII: PRŮVODCE PO FRANCOUZSKÝCH VINAŘSKÝCH OBLASTECH

OCHUTNEJTE ŠPANĚLSKO: PRŮVODCE PO ŠPANĚLSKÝCH VINAŘSKÝCH OBLASTECH

Chcete se dozvědět o víně více? STÁHNĚTE SI ZDARMA NÁŠ E-BOOK